Blog-tečka-cézet.

    I když mám blog na jiné doméně, každý den se na blog.cz víceméně ráda vracím. Pořád jakžtakž běží autorský klub, téma týdne a na hlavní stránce se stále jakžtakž objevují články. On vlastně vůbec celý blog-tečka-cézet funguje na jakžtakž způsob. A to je pěkně trapný a hlavně smutný. Je smutný, že portál, na kterém většina z nás vyrůstala, jde do kopru takovým nedůstojným způsobem. A to mi prostě vadí.
 
    Řekněme si to narovinu. Kdyby měl opravdu někdo zájem, aby blog.cz fungoval stejně jako před léty (a nebo dokonce i lépe!), tak bychom dnes nezakládali blogy na jiných doménách. Blog.cz byl něco božího a bylo na něm všechno. Skvělá komunita, soutěže a jiné akce, super články ze Srdce blogu a hlavně fungující a férová komunikace. Co z toho všeho zbylo dnes? "Komunita" stěžující si na neustálé problémy. 

    Člověkové držící blog jakžtakž při životě prostě ztratili zájem. ježišco to melu. Oni ho neztratili, ale vyhodili. Řekli si jedno velký a tlustý fuck off, které pokračovalo myšlenkou: "ty vole, jednou za milénium jim na Srdce napíšeme, co všechno nefunguje a že na tom (ne)pracujeme a pak jim neodepíšeme ani na komentáře. prostě je budeme ignorovat, oukej?" To není oukej a vy jim to žerete. Zájem máte jen vy, jako autoři, a vaši čtenáři. Ale vy s tím taky naděláte jedno velký kulový, že jo. Nejlepší možností je prostě odejít jinam. Jenže vám se prostě jinam nechce a není to dobrej přístup. 
    Já chápu, že není lehké převést několikaletý obsah na jiné místo, ale neříkejte mi, že by se na celém internetu nenašla duše, která by vám s tím pomohla. a to víte, že taková hodná duše existuje, akorát jsem zapomněla jméno. sorry! Ano, museli byste se naučit pracovat s jinými nástroji a ano, zabere to sakra hodně času. Ale zachráníte něco, na čem vám očividně záleží. Abyste věděli, nepřijímám žádné protikecy a že jsem se jich dočetla spoustu. 

První protikec: "Když já na to nemám čas."
Nevykládejte mi, že si každý den nenajdete alespoň půl hoďky na to, abyste něco poštelovali. Každý koníček zabere nějaký ten čas, to je jasný. Ale jestli vám na vašem pisatelství opravdu záleží a baví vás to, neměl by být problém, ne? Hm? 

Druhý protikec: "Když já jsem na blog.cz zvyklý/á a nechce se mi to učit někde jinde."
Tady se nabízí několik řešení. Buď si můžete dál ničit nervy nad neúspěšným přihlašováním, komentováním (a bůhví čím vším) a budete dál (ne)vesele publikovat jeden článek třeba 10x. A nebo přestanete psát úplně, až se nervově zhroutíte a nebo až to blog.cz zabalí úplně a pak budete hodně moc plakat. jednodušší to už být nemůže. 👍

Třetí protikec: "Když já nechci ztratit čtenáře a začít od začátku."
Wtf. Excuse me, ale proč byste to v první řadě chtěli vůbec dělat? Věděli jste o tom, že stačí na váš starý blog napsat info článek, kam píchnete adresu nového blogu? Věrný čtenář vás bude následovat kamkoli. problem solved. you are welcome. 

Čtvrtý protikec: "Když já nechci ztratit tuhle blog-tečka-cézet komunitku."
Ok, tohle je možná jediný protikec, kterému rozumím. Je těžké najít nové blogy, když se nemáte od čeho odpíchnout. Ale na druhou stranu to už taky není to pravý ořechový, to víme snad všichni. Musíme vzít celý ten blogový osud do našich rukou a vybudovat si komunitu někde jinde. Což se už i vlastně děje. Věděli jste o Klubu blogerů? Šup, šup, podávejte přihlášky. Přijde mi to jako dobrá příležitost. 

Je jasný, že velkou část za úpadek blogů obecně můžou sociální sítě, o tom žádná. Je to rychlejší, jednodušší, efektivnější a má to hromada lidí. Není to ale pro každého a bloger vždy bude mít své místo na internetu. Dokud se nestane zázrak, tak blog.cz tím místem v budoucnu nebude, bohužel. Proto bychom měli držet při sobě a najít to místo společně, protože jedno velký fuck off máme právo říct i my.

Komentáře

  1. Přešla jsem před 3 lety a byl to super pocit, když najednou všechno fungovalo! (Protože jo, vono se to sralo už před těma třemi lety a vlastně když jsem přesouvala články, tak jsem našla články o tom, jak se to sere, už před 13 lety, ale co už, žejo). Zabralo mi to příšerně času, protože jsem to všechno přesouvala po jednom ručně, když tu nabídku služby hromadnýho přesunu představili až chvíli po tom, co jsem měla většinu hotovou, ale nelituju. A když vidím ty nářky a nepochopitelnou naději v komentářích na srdci, pořád si říkám, jestli by tak přistupovali i k jiným službám. Kdyby takhle fungovala jejich doktorka, instalatér, nebo když už jsme u těch nedůležitých služeb, tak třeba kadeřnice nebo poskytovatel internetu, jestli by fakt tolik lidí kňučelo, kdy už to opraví, a chodilo k nim dál, nebo jestli by šli jinam - a proč to vidí tak odlišně, když je to prakticky úplně to samý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super přirovnání! Hodně lidí by si na tu kadeřnici, či doktora stěžovalo a možná i odešlo, ale kolik lidí ten krok udělá, viď. Víc jak polovina z nich by zůstala a kňourali by dál, i kdyby jim sestra píchla jinou špatnou injekci. Určitě by byli spokojenější jinde. Plno blogerů je toho důkazem, ale když si nedají říct...
      Alespoň se můžeme bavit nad tou šílenou situací, co se zrovna tenhle týden na blogu.cz děje. :D Já bych tu trpělivost taky neměla.

      Vymazat
    2. Taky jsem to na blogu toto jaro vzdala. Tehdy to u mě začalo obrázky, vzhledem k tomu že publikuji hlavně kresby a fotografie, tak jsem se s blog.cz musela rozloučit po 13 letech. Nema smysl setrvavat na platformě, která umřela po odchodu Standy. Jsem ráda, že neztrácím nervy nad komentáři a blbnouci administraci.

      Vymazat
  2. Na platformu blogger som prešla pred pol rokom, ešte skôr, než oznámili, že sa to celé celkom ruší. Písanie som mala vždy rada, ale blog.cz mi liezlo krkom a nemala som žiadnu motiváciu písať. Ale odkedy som tu, odrazu môj blok v písaní povolil a píšem články rad radom.

    OdpovědětVymazat
  3. S prominutím také mě nasrali. Zvláště, když jsem svým žákům poprvé vysvětloval, co je to vlasně blog. Takže jsem musel také emigrovat a vytvořil jsem si vlastní doménu a na ní jedu přes WordPress. Přesto, že jsem si zazálohoval celou galerii, tak u některých článků fotky nebo obrázky zmizely - resp. nejdou zobrazit. Bléééé ...
    Starý blog jsem zkopíroval na http://miric.unas.cz
    p.s.: Zdravím do Skotska, a pozdravuj královnu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat