Oh, hell no.

    Oukej, oukej, oukej. Máme tu horký téma, člověkové! Seznamky, flirt a sex, ale všechno je tak trochu speciální a nechutný. Jednoho zoufalého dne se totiž i má duše rozhodla založit profil na seznamce. A proč vlastně ne, že jo. Nechodím skoro vůbec do společnosti, trvá mi dlouho tak nějak zapadnou a vůbec, takže mi nic jiného vlastně nezbylo. Mrskla jsem do profilu pár fotek a čekala jsem na rodeo. A že to bylo sakra humusácky vášnivý rodeo. Nemůžu říct, že jsem nenarazila na fajn lidi. S některými jsem v kontaktu dodnes. but bro, tohle nepochopíš! Zjistila jsem totiž, že je obrovskou výhodou vlastnit něco, co není v Čechách úplně běžné - kudrnatý vlasy a melanin . Prý je to sexy, ale z úplně jiného důvodu.       To, že skoro nikdy neudělám první krok vlastně ani nevadilo. Nechci si fandit (vůbec ne, nikdy jsem si nepřišla nějak extra atraktivní), ale zpráv bylo celkem dost. Zprvu mi to lichotilo, dokud jsem většinu z nich neotevřela a nezjistila jsem,...

Recept je ízy pízy . Stačí vám: 1. Alžběta II , of course .  2. Jedna ze zemí Spojeného království. Nejlépe tu s letním sídlem. 3. Procházka přírodou.  4. Náhoda jak prase. Ne, nedělám si humor. Tohle se vážně a doopravdycky stalo a jakmile vám řeknu, kde žiju, tak vám to ani jako velká náhoda nepřijde.       Nebydlela jsem ve Skotsku ani půl roku a potkala jsem tu nejdůležitější bábinu celé země. Byl to zlomek okamžiku plný dojmů. Co víc si tu člověk může přát. S přítelem momentálně přežíváme v jedné z vesnic v Highlands a není nad to vyrazit do přírody v ten pravý den. Fakt, že jo. Shodou okolností bydlíme kousek od Balmoral Castle , kde královna ráda tráví léto a zrovna v tu dobu, kdy jsme se s boo rozhodli být fyzicky aktivnější jak kdy předtím, si královna řekla nejspíš to samé.       Byli jsme skoro na konci procházky, kdy začalo být pár věcí krapet divných. Podél lesní cesty stála auta a v nich chlapi v kvádrech. Z nějakého dův...

     I když mám blog na jiné doméně, každý den se na blog.cz víceméně ráda vracím. Pořád jakžtakž  běží autorský klub, téma týdne a na hlavní stránce se stále jakžtakž  objevují články. On vlastně vůbec celý blog-tečka-cézet funguje na jakžtakž způsob . A to je pěkně trapný a hlavně smutný. Je smutný, že portál, na kterém většina z nás vyrůstala, jde do kopru takovým nedůstojným způsobem. A to mi prostě vadí.        Řekněme si to narovinu. Kdyby měl opravdu někdo zájem, aby blog.cz fungoval stejně jako před léty (a nebo dokonce i lépe!) , tak bychom dnes nezakládali blogy na jiných doménách. Blog.cz byl něco božího a bylo na něm všechno. Skvělá komunita, soutěže a jiné akce, super články ze Srdce blogu a hlavně fungující a férová komunikace. Co z toho všeho zbylo dnes? "Komunita" stěžující si na neustálé problémy.       Člověkové držící blog jakžtakž při životě prostě ztratili zájem. ježiš ,  co to melu. ...

    Za pár dnů mě čeká velmi speciální den. Dvacátého páteho června to bude přesně rok, co jsem svou maličkost přesunula do Skotska , a to nejspíš natrvalo. Byla to změna k lepšímu? Zprvu jsem si nebyla vůbec jistá, protože začátek byl celkem hardcore . Po necelých dvanácti měsících ale můžu tvrdit, že se mi na sto procent dýchá líp, než v Čechách.      Hlavním důvodem velkého stěhování byla  láska . S  boo  jsme na dálku randili necelý rok a přiznejme si, že nikoho úplně nebaví muchlovat se přes messenger. Nejlepší prostě bylo chopit se příležitosti, zariskovat a doufat, že vše bude krásný. A nějakým způsobem to vychází.  nejspíš miliónový štěstí        Přemýšlím nad tímhle článkem už asi pět dní a upřímně mě moc slov nenapadá. Mělo by se to zdát, jako velká událost, ale rok utekl strašně rychle a vlastně se toho tolik ani nestalo. Máme tu další den, který má malé ale . Něco jako narozeniny. Také nejsou ničím speciálním,...

    Myslím, že jsem celou situací vyprovokovaná, ale je potřeba to napsat, protože se za celých 23 let mého života nic nezměnilo. Člověk tak nějak doufá, že to časem bude lepší a že se svět změní k lepšímu a vůbec. Jo, hloupá a naivní být umím, ale vocaď pocaď, volové .